Své dnešní první narozeniny oslavila naše dcera Anička převozem z Dětského resuscitačního oddělení Motol na Oddělení neurochirurgie v téže nemocnici. Za normálních okolností bych považoval toto sdělení za velice morbidní vtip, jenže...
Okolnosti nejsou ani zdaleka normální. A dlouho ještě nebudou.
Vše začalo v polovině listopadu, kdy nám doporučila alergoložka MUDr. Pavluchová, vedená zázračnou doktorskou intuicí, neurologické vyšetření. Čistě pro jistotu. Na tomto vyšetření Aničce diagnostikovali velice vážné onemocnění.
Od té chvíle se roztočil pekelný kolotoč, jenž zatím převrátil na ruby život nám a našim příbuzným, bez šance na blízký konec jízdy.
Detaily jsou příliš strašlivé, ano, je to ten příběh, psaný podle hrozně špatného scénáře. Něco takového, co by se nám přece nikdy stát nemohlo. Noční můra každého rodiče, z níž není úniku, není probuzení. Jen střídání dole a nahoře, na základě nových informací o nemoci a momentálního vývoje situace.
Nevíme, co bude za týden, víme jen jediné: věříme Aničce, našemu silnému, statečnému a šikovnému dítěti. A chceme poděkovat mnoha skvělým doktorům a sestřičkám z FN Motol za to, že Aničce věřili také a zachránili jí život. A že jí věří dále a starají se o ni, protože i když není v bezprostředním ohrožení života, její stav je stále vážný.
Chceme poděkovat zvláště MUDr. Holubovi a MUDr. Vaculíkovi za osmihodinovou náročnou operaci. Chceme poděkovat MUDr. Mixové a ostatním lékařům a sestřičkám z dětského resuscitačního oddělení za profesionální pooperační péči. Chci poděkovat za velkorysost svému zaměstnavateli.
Rád bych poděkoval i všem kamarádům a známým, každému, kdo náš boj s bezohledným a krutým nepřítelem sleduje, každému, kdo Aničce drží palce. Vaše podpora pomáhá, díky za to, že na nás myslíte.
Mnoho z vás se ptá, jak nám může pomoci. Dlouho jsme o tom přemýšleli a nakonec nám jako nejpraktičtější řešení přišlo podpořit přímo lidi, kterým tolik vděčíme.
Pokud tedy chcete pomoci, přispějte na Nadační fond Dětské resuscitace, případně na konto Oddělení neurochirurgie.
A dál držte Aničce palce.
15. prosince 2008
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
2 komentáře:
Pavle,
myslim na vas.
marta
drzime palce vam vsem. [nezname se, narazila jsem na vas nahodou.]
Okomentovat